Tou pravděpodobně nejintenzivnější vánoční vůní je vůně, která prochází bytem při pečení vánočního cukroví. Jde tedy o vůni nejrůznějších ingrediencí, zejména pak koření, které se přidává do těsta. Tu pravou sváteční atmosféru však můžeme domů vnést nejen pečením cukroví, ale také jednoduše pomocí nejrůznějších voňavých svíček, esenciálních olejů, nebo všelijakých přírodnin. Někomu stačí si přičichnout třeba k mandarince a rázem si vybaví Vánoce. Ale jsou i mnohé další vůně, které kdykoliv ucítíte, okamžitě vás přenesou k vánočnímu stromečku.

Skořice

Skořici, která má výrazné a velmi charakteristické aroma, sice používáme v průběhu celého roku, ale právě pro Vánoce je asi nejtypičtější vůní. Skořici jakožto vánoční koření používaly již naše prababičky. Nejenže se přidává do cukroví, ale nesmí chybět ani v nápojích, zejména pak v punči. Jsou zkrátka pokrmy a nápoje, které by bez skořice nebyly úplné. Skořice je oblíbená nejen o Vánocích, ale během celého zimního období, kdy slouží pro zahřátí těla. Výhodou tohoto koření je také to, že slouží nejen k dochucování, ale je možné jej použít také jako dekoraci, nebo k ovonění svíček, vonných olejů či parfémů.

Hřebíček

Také hřebíček patří mezi koření, která dokreslují atmosféru Vánoc. Co vlastně ten hřebíček je? Jde o sušené poupě stromu nazývaného hřebíčkovec vonný. Roste především na Madagaskaru a Zanzibaru. Exotická vůně hřebíčku dokáže probudit lidské smysly, často je proto toto koření součástí parfémů, vonných olejů a koupelových pěn. Krásně provonět celý byt dokáže také pár kapek oleje do aromalampy. V kuchyni používáme hřebíček pouze s mírou, protože má silný kořenící účinek. S hřebíčkem se můžeme setkat v receptech na přípravu masa, především tedy zvěřiny, ale mnohem častěji bývá součástí kompotů a zavařenin. Své uplatnění nachází také při výrobě likérů a cukrovinek. V žádném svařeném víně nebo punči nesmí hřebíček chybět, bez něj by tyto typicky vánoční nápoje neměly to správné aroma.

Vanilka

Až z dalekého Mexika se k nám dostala vanilka, bez níž si už naše vanilkové rohlíčky neumíme představit. Již v dávných dobách ji Aztékové a Toltékové přidávali ke kakau, pro zlepšení chuti. Do Evropy se dostala někdy v 16. století díky Kryštofu Kolumbovi. Za smyslnou vůni vanilky může vanilín. Vanilka je hojně používána při přípravě některých sladkých jídel, pochutin a nápojů, ale běžně se používá i v kosmetice a je také silným afrodisiakem. Nejen během Vánoc vanilku využíváme k ochucení cukru, jako ingredienci do těst na moučníky a na cukroví.

Perník

Také vůně perníku neodmyslitelně patří k českým Vánocům. Toto sladké tmavě hnědé pečivo se původně připravovalo z mouky, medu a pepře. Právě pepř dal tomuto pečivu název peprník, ale později bylo přejmenováno na perník. Recepty se postupně začaly upravovat, až vznikl perník, který známe dnes. Do perníku se přidává celá řada koření a bylin, bez nichž by neměl tak charakteristickou chuť a vůni. V současnosti se prodává přímo tzv. perníkové koření, které se skládá ze směsi mletého hřebíčku, skořice, anýzu, fenyklu, kardamomu, nového koření, koriandru, muškátového oříšku a mleté pomerančové kůry. Tato jedinečná směs dokáže vytvořit onu typickou a ničím nezaměnitelnou vůni Vánoc.

Purpura a františek

Jedněmi z nejznámějších a nejtypičtějších vůní Vánoc jsou také purpura a františek. Purpuru, která je směsí bylin, koření a vonných esencí, používaly k provonění domácnosti již naše babičky. Její vůně totiž dokáže vytvořit atmosféru pohody, klidu a tepla domova. Purpura je vlastně takové vánoční pot-pourri, liší se od sebe pouze v tom, že purpura se zahřívá či nechává pomalu doutnat a tím je její vůně ještě intenzivnější. Mnoho lidí už purpuru doma o Vánocích ale nepálí, protože si myslí, že jsou k tomu zapotřebí kamna. Aby nám purpura provoněla domácnost, můžeme ji položit klidně na sklokeramickou desku vařiče, kterou nastavíme na nízkou teplotu, případně i na železný plát sporáku. Jako podklad je dobré použít alobal. Purpuru je možní také pálit v nádobce aromalampy, nebo ji zahřívat na podložce položenou na topení. Purpura nesmí hořet plamenem, ale jen pomalu doutnat. Působením tepla se z ní uvolňují aromatické látky.

Pod pojmem františek se ukrývá vonný kužel, který zapalujeme hlavně o Vánocích. Jde o namleté pálené dřevěné uhlí výhradně z lipového dřeva, k němuž se přidá kadidlo (pryskyřice) a společně pak vytvářejí typickou vůni. Proč lipové dřevo? Protože nejčistěji hoří a nedodává vůni kadidla žádnou další rušivou vůni. Tradice pálení františka je stará více než 300 let a pochází z oblasti česko-německého pohraničí. Jméno františek získaly tyto vonné kužely od Františka z Assisi, který byl zakladatelem novodobého pojetí Vánoc. Františky s vůní kadidla neodmyslitelně patří do každé domácnosti, ve které se dodržují tradice českých Vánoc.

Voňavé horké nápoje

Typicky vánočním alkoholem je rum, který se přidává do řady druhů cukroví. V cukroví je jeho hlavní úlohou dodat cukroví krásnou vůni. Je však spojen také s různými nápoji, s nimiž se v předvánočním období setkáte u stánků na náměstích většiny českých měst. Skvělý pro zahřátí je třeba čaj s rumem, nebo grog. Velmi oblíbené jsou také další horké alkoholické nápoje, jejichž vůni nejde jen tak odolat. Nejen zmrzlé ruce, ale i celé tělo prohřeje například punč, svařené víno, nebo medovina.

Vůně jehličí

Když přineseme domů vánoční stromeček, jeho vůně se nám rozprostře po celém bytě. Není se tak čemu divit, že kdykoliv přičichneme k větvičkám jehličnatých stromů, rázem se ocitneme v období Vánoc. Vůně jehličí nás doprovází nejen při zdobení samotného vánočního stromečku, ale také při výrobě nejrůznějších vánočních dekorací, jako jsou girlandy, adventní věnec, nebo i při pouhém aranžování větviček do vázy.

- jap -

Další články z rubriky
Grog – ideální nápoj do mrazivých dnů
Medovina patří mezi oblíbené zimní nápoje stejně jako punč a grog
Zahřejte se v zimě punčem - recepty jsou mnohdy zajímavé
Svařené víno neboli svařák zahřeje a uzdraví