Vánoce v Rakousku začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. Rakouská města se mávnutím kouzelného proutku mění v zářící města betlémů. Vánočním trhům říkají Rakušané Christkindlmärkte. Jejich pohodová a romantická atmosféra s příchutí vánočního punče, řadou stánků s nejrůznějšími dobrůtkami a doprovodným programem každoročně naláká množství návštěvníků.

Foto: Sallerhof.com

Sousední Rakousko slaví vánoční svátky podobným způsobem jako u nás v Česku, protože kdysi tvořilo s námi jednu zemi. Na Vánoce se připravuje spousta sladkostí, speciálních cukrovinek a sladkých jídel, například vyhlášený rakouský šlehačkový dort.   Na vánoční čas se v Rakousku připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak i Rakušané si vyrábí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami v barvě zelené, ta je barvou naděje a fialové, která je barvou minulosti.

V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s nalitými poupaty. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. Doba adventu a vánoc je v Rakousku spojena s vůní čerstvě pražených mandlí, lineckého těsta, pečených kaštanů, bramborových placek a dalších domácích specialit rakouských hospodyněk. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček a štol, protože tyto sladké a docela nedietní výtvory se musejí nechat řádně uležet.

Rakušané slavení adventu ctí. Rádi se drží svých starých zvyků a mají zájem tradice uchovat. Snaží se zabránit zprofanování Vánoc americkými zvyky a odsuzují Santa Klause. Jsou pyšní na svého Ježíška a velmi rádi se věnují pečení domácího vánočního cukroví. Mezi vánočním pečivem jsou jedničkou vanilkové rohlíčky, ale skutečnou místní specialitou je takzvaný kletzenbrot, což je chléb s křížalami, který je považován za nejstarší vánoční moučník vůbec. Asi čtvrtina rakouských rodin má na svátečním štědrovečerním stole kapra, ale mnohem častěji se objevují i jiná masa. Nejpopulárnější jsou vídeňské vepřové řízky, krůta nebo kachna, ale výjimkou není ani zvěřina. A samozřejmě vánočka a štrúdl!

I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky. Stromky jsou stále téměř výhradně živé, pořizuje si je sedm domácností z deseti, ale výrazně vedou dražší jedličky a prakticky se nevyskytují borovičky. Na Štědrý večer 24. 12. přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické a vlastnoručně vyrobené. Všechny dárečky balí většinou otec - hlava rodiny.

Rodiny se v Rakousku o Vánocích scházejí nejen k bohatým štědrovečerním hostinám, dávají si dárky, zdobí stromečky a jedí ryby, ale chodí také na půlnoční mše a vánoční koncerty. Rakušané velice milují hudbu, a tak i jejich Vánoce jsou vlastně sledem různých koncertů. Muzicíruje se i v rodinách. Určitě každý zná píseň „Tichá noc, svatá noc“, která v originále zní „Stille Nacht, Heilige Nacht“, málokdo však asi zná její zajímavou historii.

Poprvé tato vánoční koleda zazněla téměř před 190 lety ve venkovském kostele svatého Mikuláše v rakouském Oberndorfu v podání Františka Josepha Mohra a Franze Xavera Grubera, kostelního sboru a za doprovodu Mohrovy kytary.   Zajímavé je, že se tato koleda velice rychle rozšířila jako píseň lidová a hudba byla dokonce připisována známým skladatelům věhlasným jmen jako například Mozartovi či Beethovenovi. Až na sklonku 20. století se našel Mohrův rukopis se slovy této vánoční písně, který odhaluje, že hudbu k textu složil Franz Xaver Gruber. Autorství bylo oběma skutečným tvůrcům přiznáno až po jejich smrti. Traduje se, že to byli lidé hodní a slušní. Možná právě proto se v písni skrývá mocné poselství dobra a téměř každý pociťuje při jejím poslechu takové to krásné vánoční dojetí.

Autor: Alexandra Rohanová

 
Recept na rakouský vánoční kletzenbrot:

Sladký kletzenbrot se podává na Štědrý den ráno posypaný vrstvičkou moučkového cukru, může se přidat trochu másla a marmelády.

Potřebujeme 2 hrnky celozrnné mouky, 1 hrnek hladké mouky, 3/4 hrnku hnědého cukru, 3 lžičky prášku na pečení, 2 lžičky jedlé sody, čtvrt lžičky soli, 2 hrnky podmáslí, hrnek nasekaných ořechů (je možné použít vlašské ořechy, mandle i lískové ořechy), hrnek nasekaných sušených hrušek (vhodné jsou i švestky), hrnek sekaných fíků, hrnek sekaných datlí, půl hrnku rozinek sultánek, půl hrnku rybízu, půl lžičky rumu (není povinná), půl lžičky mleté skořice, půl lžičky mletého hřebíčku, půl lžičky sušené citronové kůry, moučkový cukr na posypání.

Dopředu si připravíme sušené hrušky nebo švestky, které pokrájíme na malé kousky a alespoň na 2 hodiny je naložíme do rumové lázně.

Mouku prosejeme a spolu s cukrem, kořením, práškem do pečiva, sodou a špetkou soli společně dáme do velké mísy na těsto. Do suché směsi poté pomalu a opatrně přilijeme podmáslí a důkladně mícháme, dokud se všechny ingredience nespojí v hladké těsto. Do vzniklé hmoty po částech zapracujeme nasekané ořechy, kousky nakrájeného nebo sekaného sušeného ovoce a hrušky v rumu. Z těsta vytvoříme bochánek, případně bochník, umístíme ho do kovové formy a pečeme v dobře vyhřáté troubě asi hodinu při 175 stupních Celsia.