V Evropě se nejčastěji pěstují druhy Crassula argentea, Crassula arborescens, Crassula coccinea nebo Crassula ovata. Tlustice je "zavalitou" rostlinou, má oválné, velmi masité a dužnaté lístky, které jsou v barvách od zelené až po našedlou. Tučné jsou i její stonky, které slouží k zásobě vody v období sucha. Ve vyšším věku tlustice kvete, a to bílými či růžovými kvítky.

Tlustice, která se dorůstá až jednoho metru, má ráda světlo a sucho. Nejvíce jí vyhovuje místo u okna orientovaného k východu či k jihu, nikdy by neměla být umístěna ve stálém stínu. Vzhledem k tomu, že má ráda sucho, neměla by být ve vysoké vlhké vzdušnosti a neměli bychom ji rosit. Zároveň jí však příliš nevyhovuje ani umístění v blízkosti topení.

Teplota vyhovuje tlustici běžná pokojová, okolo 21 stupňů Celsia, ale v noci a v zimě ocení teplotu poněkud nižší, až k deseti stupňům. V zimě také výrazně omezíme zálivku, přičemž i během léta bychom měli zalévat s rozmyslem, vždy, až když vyschne substrát. Přelití by mohlo způsobit uhnívání kořenů a stonků.

Hnojit se doporučuje co dva týdny hnojivem pro kaktusy a sukulenty, stejně tak zemina by měla být určená pro tyto typy pokojových rostlin. Nemáme-li po ruce přímo směs namíchanou pro kaktusy, pak zeminu namícháme z písčitohlinité půdy a hrubšího písku. Přesazovat je možné tlustici během roku kdykoliv, a to v případě, že je jí a zejména kořenům těsný květináč. Starším rostlinám stačí pouze dosypávat novou zeminu.

Tlustici není nutné seřezávat. Množit ji však můžeme právě stonkovými řízky, a to nejlépe na jaře nebo v létě. Řízky pak necháme zakořenit v misce s rašelinou a pískem, poté je přesadíme do květináče. V případě, že je rostlina už velká a těžká, může se stát, že převažuje květináč. V tom případě se doporučuje poklást svrchní vrstvu půdy kameny.

Ze škůdců hrozí tlustici napadené mšicemi a červci, a to zejména v zimě v případě přehřátého stanoviště. Jinak se jedná o velmi nenáročnou, odolnou a dlouhověkou pokojovou rostlinu.

Autor: efa